JIŽNÍ VIETNAM[]
Republika Vietnam obvykle označovaná jako Jižní Vietnam, se rozkládá na přibližně 66,200 čtverečních mílích na východní části Jihovýchodního Asijského poloostrova, který se nachází mezi Indií a Čínou. Největší hranice má na západě se zhruba stejně velkou Kambodžou. V polovině roku 1965 měl přibližně 16m1 milionu obyvatel. Hlavní město Saigon mělo ve stejné době přibližně1,5 miliónu obyvatel. Tento největší jihovietnamský přístav a největší průmyslové centrum leží přibližně 900 mil od Hong Kongu a asi 1,000 mil od Manily.
Hranice se Severním Vietnamem vznikly na základě Ženevských dohod v roce 1954 a dělí Vietnam na přibližně dvě stejné části. Demarkační linie, která odděluje Jižní Vietnam od komunisty kontrolovaného Severního Vietnamu byla stanovena na 17th rovnoběžku.
Díky zeměpisné pozici země na Jihovýchodním Asijském poloostrově vedou přirozené cesty Vietnamem spíše ze severu než ze západu. To usnadnilo už staletí před křesťanskou érou osidlování země lidmi přicházejícími z Jižní Číny a výsledkem je dominující mongoloidní rasa. Čína také díky tomu hrála dominantní roli ve vietnamské historii.
Pro Jižní Vietnam jsou v podstatě nejdůležitější tři části země – Delta Mekong, jižní část Chaine Annamitique a Centrální Nížina. Delta Mekongu zabírá jižní dvě pětiny země a díky úrodným náplavovým územím a vydatným srážkám je to jedno nejúrodnějších míst na světě. Chaine Annamitique s náhorními plošinami dominuje území severně od Mekong Delta a táhne se přes demarkační linii až do severního Vietnamu. V jižní části Chaine Annamitique se nachází vyvýšená oblast známá jako Centrální Vysočina, řídce osídlená především horskými kmeny, kolektivně nazývanými Montagnardové. Centrální Nížině, které se tak říká navzdory tomu, že po rozdělení země už neleží uprostřed země, je pás úrodné země táhnoucí se podél pobřeží Jihočínského moře.
Počasí v celé oblasti je horké a vlhké. Měsíční teploty dosahují v průměru 80° F a počasí ovlivňují silné monzunové deště přicházející v létě z jihu a v zimě ze severu. Přibližně jednu třetinu Jižního Vietnamu zabírá les. Vždy zelený deštný prales vyšší oblasti, kde jsou ročně srážky 200 a více cm. Ve výše položených oblastech s nižšími srážkami najdeme většinou monzunové lesy. Menší části oblasti jsou pokryty jehličnatými lesy a bambusovým houštím. V pobřežních částech Delty jsou rozsáhlé oblasti porostlé mangrove. Nezalesněné části země jsou intenzívně zemědělsky využívány především pro pěstování rýže.
Příroda ve Vietnamu poskytuje domov nejrůznější fauně a jižní část Vietnamu bývá zahrnována mezi nejzajímavější lovecká území na světě. Z velkých druhů se tu vyskytují tygři, medvědi, leopardi, divocí buvoli a také sloni. Z menší lovné zvěre jsou to kanci, kozy a jeleni. Podél pobřeží žije množství druhů opic. Po celé zemi žije nejrůznější množství druhů ptáků. V Deltě Mekongu žijící krokodýlové každoročně zabijí několik lidí. Přestože žije ve Vietnamu velké množství hadů, jsou úmrtí po jejich uštknutí spíše řídká.